Když jsme si s panem Josefem domlouvali dnešní setkání, varoval nás: „A pozor až budete zvonit před domem. Je nás tam Nováků víc.“ Měl pravdu – na zvoncích Jihlavského činžovního domu jsme napočítali kromě toho našeho ještě tři další Nováky.
Máte tradiční jméno i příjmení, pane Josefe, ale troufám si tvrdit, že velmi netradiční byt. Každá jeho místnost má svou barvu.
Ano, to vymyslela manželka, když byly děti malé. Přiřadila každému pokoji i chodbě jinou barvu a taky to všechno sama vymalovala. Našim známým se to líbilo a stali jsme se tím tak trochu pověstní, takže jsme to už tak nechali a barevnost udržujeme.
Jídelna ale zůstala bílá.
To proto, že je to vlastně nejtmavší místnost v bytě. Má jedno poměrně úzké okno, které vede do dvorního traktu a navíc je situováno na sever, takže tu moc přirozeného světla není. Museli jsme ji proto trochu rozsvítit světlými stěnami a nábytkem.
Proto jste si vybrali jídelní set Venus?
Ano, chtěli jsme světlý stůl a k němu polstrované židle. U jídelního stolu totiž trávíme poměrně dost času – řešíme rodinné záležitosti, hrajeme hry, pracujeme na noteboocích. Zvykli jsme si tuto naši jídelnu používat jako centrum celé domácnosti. I proto jsme tu chtěli mít pohodlné židle. Současně jsme chtěli pevný a stabilní stůl, protože ten dřevěný už s námi zažil hodně.
Takže nejdůležitější pro vás byla pevná konstrukce?
Ano. Minulý stůl a židle jsme měli asi šestnáct let a prožil s námi snad to nejnáročnější období, co se nároků na nábytek týče. Naše dvě děti mu daly pořádně zabrat – stavěly z něj a z židlí bunkr a různé věže, o pády nebyla nouze. Teď když jsou větší, už ke stavění stůl nepotřebují, ale ten zájem jim zůstal – oba kluci jsou stavaři, ten starší se dostal na architekturu.
Pomáhali vám sestavit i tento stůl?
No jistě. Ale měli jsme objednanou dopravu i s vynesením až do bytu, takže to tolik práce zas nebylo. Ne že bychom to sami nezvládli, ale bylo fajn, že to pánové mohli doručit, když jsme nebyli doma. Domluvil jsem se se sousedkou, která jim otevřela byt a všechno od nich převzala. Takže všechno šlo úplně bez starostí.
Byli jste se před nákupem na stůl podívat v prodejně?
Nebyli. Ani nebylo kam – tehdy byly obchody zavřené kvůli koroně. Ale vybrali jsme si pohodlně na internetu a během jednoho večera bylo hotovo. Hodně jsme dali na fotografie a údaje o rozměrech a použitých materiálech. Pak jen rychlá platba kartou a za týden, když jsme se vrátili z chalupy, bylo všechno doma.
A jak jste s jídelním stolem a židlemi spokojen?
Splnil naše očekávání. Večeříme tu většinou jen čtyři, takže všech šest židlí využíváme jen, když přijedou kamarádi nebo manželčini rodiče. To taky stůl rozkládáme, takže se k němu všichni pohodlně vejdeme. A díky pohodlným židlím se u něj dá dobře posedět a trávit celé večery hraním našich oblíbených deskovek. Navíc se deska stolu i čalounění židlí dobře udržuje, jak jsme se už několikrát mohli přesvědčit.
Přejeme vám mnoho společně strávených chvil u nového stolu.
