Drony jsou bezpilotní letouny, které jsou nejčastěji ovládány na dálku za pomoci kamery a GPS, ale mohou létat také samostatně pomocí předem naprogramovaných letových plánů. V armádě jsou používány například k průzkumným i útočným letům. Jejich využití je však široké i v oblasti civilních úkolů, díky dronům je možné například hasit požár, policie zase drony využívá k průzkumu terénu nebo sledování.
Historie
První bezpilotní letoun, tedy dron, vzlétl poprvé v roce 1917. Byl vyvinut Američany a uletěl asi 40 kilometrů. Stal se tak prvním opravdovým dronem, který byl díky dálkovému navádění raket využíván jako prostředek k bombardování nepřátelských měst a při průzkumných operacích, kdy nemuseli být do těchto zón vysíláni lidé.
Současnost
V současné době je možné drony zařadit do jednotlivých kategorií podle jejich funkce. Těmi jsou 1) drony pro rekreační a sportovní využití a 2) výdělečné, výzkumné a experimentální drony. Třetí kategorií jsou pak drony provozované mimo dohled pilota. Vlastnictví dronu již dnes není nic neobvyklého. Široká veřejnost má možnost pořídit si dron s kamerou pro zábavu, rekreační natáčení či focení, ale také pro komerční využití například k natáčení různých filmových scén, které by se jinak natáčely jen velmi obtížně. Počáteční nadšení občas střídají obavy o ochranu soukromí, proto je provozování dronů v mnoha státech omezováno či upravováno legislativou.
Jak je to s drony a legislativou v České republice?
Pokud si chcete pořídit dron k rekreačním účelům, podívejte se po takovém, který má hmotnost do 0,91 kg. V případě vyšší hmotnosti musí být totiž dron vybaven systémem pro bezpečné ukončení letu, kdy se například po ztrátě signálu automaticky vrátí na místo vzletu. Co se týče možností, kde všude se s dronem dá létat, je to trochu složitější. V průběhu vzletu a přistání se dron nesmí přiblížit k osobám na vzdálenost kratší než 50 metrů horizontálně, vyjma pilota či doprovodné osoby. Pro drony do váhy 7 kg platí, že minimální vzdálenost od osob a staveb musí být bezpečná. Pro drony s vyšší hmotností už je to omezeno konkrétně, a sice vzdáleností 100 metrů horizontálně k člověku a 150 metrů k hustě obydlené zástavbě.
Pokud jste se těšili, že si pomocí dronu s kamerou natočíte například novoroční ohňostroj třeba nad náměstím vašeho města, raději na to zapomeňte. Další omezení platí pro létání k nebi – tato vzdálenost je omezena na 1500 metrech horizontálně a 300 metrech vertikálně, ať už je hmotnost dronu jakákoliv. Kolem památek je v drtivé většině zakázáno dron využívat bez předchozího písemného souhlasu.
Denver dron DCH-261 se zabudovanou HD kamerou
Pozor také na létání s dronem kolem letišť. Letiště se dělí na řízená a neřízená. Neřízená letiště jsou ta menší, většinou disponující zatravněnou plochou. Kolem nich je možné létat s dronem do hmotnosti 0,91 kg v kružnici s poloměrem 5 km do 100 metrů nad zemí bez schválení. S těžšími drony je tato vzdálenost 300 metrů, avšak pouze po předchozím schválení od provozovatele letiště. Řízená letiště dělíme na civilní a vojenská. Tato letiště kolem sebe mají ochrannou zónu, tzv. řízený okrsek (CTR – Control zone), která je však pro každé z letišť jiná a v případě, že chcete kolem řízených letišť s dronem létat, je nutné si tuto vzdálenost zjistit předem. Kolem letišť je možné používat dron pouze ve vzdálenosti větší než 5,5 km od letiště a jen do výšky 100 metrů. V případě, že máte povolení od Řízení letového provozu nebo Úřadu pro civilní letectví, může být tato vzdálenost i kratší než 5,5 km, avšak vždy mimo ochranné zóny letiště. Ty jsou převážně ve směru přistávacích a odletových drah. Při létání v zóně CTR je však vhodné vždy kontaktovat Řízení letového provozu, abyste zabránili vzniku škod.
Létání jen podle kamery umístěné na dronu a GPS bez vizuální kontroly letounu, je v České republice zakázáno, stejně jako shazování čehokoliv z dronu dolů. V případě porušení těchto předpisů hrozí od Úřadu pro civilní letectví pokuta až do výše 5 milionů korun.
